Od ledna 2023 byla novelizovaná vyhláška o pracovnělékařských službách, která přinesla do oblasti pracovnělékařských služeb určité změny.
Změny se týkají zejména oblasti pracovnělékařských prohlídek. Změny jsou hlavně u periodických prohlídek, které jsou nově již pouze dobrovolné. Tématem se dnes zabývala spotřebitelská organizace dTest, jenž o tom informovala náš magazín.
„Pracovnělékařské prohlídky“
Pracovnělékařské prohlídky jsou vstupní, periodické a mimořádné, které se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci, dále výstupní prohlídky a následné prohlídky.
Vstupní prohlídka
„Účelem vstupní prohlídky je zjištění, zda zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání odpovídá zařazení k předpokládané práci,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest a dodává: „Zaměstnavatel zajistí vstupní prohlídku vždy před vznikem pracovního poměru, a pak zejména v některých případech i před vznikem pracovněprávního vztahu z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP a DPČ).“ Snaha úplně odstranit vstupní prohlídky v 1. a 2. kategorii zaměstnanců zatím nevedla k úspěchu, protože vyhláškou nelze změnit tuto povinnost stanovenou zákonem.
Periodická prohlídka
Účelem periodické prohlídky je zjištění včasné změny zdravotního stavu v souvislosti s náročností práce nebo stárnutím organismu, kdy by další výkon práce vedl k poškození zdraví. „Největší změnou v této oblasti je provádění periodických prohlídek v rámci ‚dobrovolnosti‘, a to pouze u kategorií 1 a 2, které nejsou rizikové, tj. na vyžádání zaměstnancem či zaměstnavatelem,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.
Mimořádná prohlídka
Účelem této prohlídky je zjištění zdravotního stavu zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek (může se provést také na podnět lékaře, zaměstnavatele nebo zaměstnance). „Povinnost mimořádné prohlídky nově odpadá při přerušeních práce na dobu delší než 6 měsíců z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené,“ uvádí Eduarda Hekšová a doplňuje: „Novelou vyhlášky se přesněji rozlišují mimořádné prohlídky v úplném rozsahu, tj. se stejnými účinky jako u periodické prohlídky, a v neúplném rozsahu.“
Výstupní prohlídka
Výstupní prohlídkou se zjišťuje zdravotní stav zaměstnance po ukončení práce s důrazem na zjištění takových změn, u kterých lze předpokládat souvislost s vykonávanou prací. Nevydává se posudek, ale pouze potvrzení zaměstnavateli o provedení výstupní prohlídky. „Nutnost výstupní prohlídky se rozšiřuje o okruh zaměstnanců, kteří měli pracovní úraz, v jehož důsledku měli alespoň 2× pracovní neschopnost, a zaměstnanců ukončujících rizikové práce nebo u kterých tak stanoví jiný právní předpis,“ uvádí Eduarda Hekšová.
Následná prohlídka
Účelem následné prohlídky po skončení rizikové práce je zjištění důsledků, které se mohou projevit s časovým odstupem po ukončení práce, a to z důvodu včasného zajištění potřebných zdravotních služeb, popřípadě odškodnění. „U následné prohlídky se novelou nic nemění,“, uzavírá Eduarda Hekšová.
