Protest proti roční, totálně nesmyslné uzávěře škol v České republice 28. března 2021 – Den učitelů, 429. výročí narození Jana Amose Komenského.

Signatáři výzvy a petice Vraťme děti do školy a zemi do normálu společně s hnutím Otevřeme Česko se rozhodli vyburcovat vládu k činu. Sedm lodí Prague Boats ověnčených státními vlajkami a transparenty podporující okamžité otevření škol vyplulo na Vltavu v den, kdy vzdáváme hold učitelům a jejich nepostradatelné práci, tedy v neděli 28. března. Řekou se nesla hudba, kterou zajišťovali DJs na lodích, pod Karlovým mostem zazpívala hymnu Olga Lounová a celá akce byla ke shlédnutí na sociálních sítích přes online stream. Všichni zúčastnění dodržovali současná hygienická nařízení a před akcí podstoupili antigenní testy. Lodě zvěstovaly, že ještě není vše ztraceno, a právě teď je nejvyšší čas ukázat politikům, že si nenecháme ze země dělat kurník.

Poklidnou akci pokazila při návratu v plavební komoře policie. V počtu několika desítek mužů nejdříve téměř hodinu nevěděli, jak zdůvodnit, proč omezili plavbu a poté bez logického vysvětlení kontrolovali doklady všech účastníku a zároveň je natáčeli na video. Téměř po dvou hodinách lodě odpluli. Zbytečná a trapná akce policie, takto si podporu obyvatel nemůže získat.

Distanční výuka a omezený život téměř dvou milionů školáků má pramalý vliv na vývoj pandemické situace, jak ukazují i nové studie z Itálie. Je s podivem, že v jiných zemích je vláda schopná udržet školy otevřené a pandemickou situaci v lepších číslech, než je tomu u nás. Dnes již známe výsledky nejedné studie (VIZ PŘÍLOHA), která dokazuje, že vliv školáků na šíření nákazy viru SARS-CoV-2 je minimální. Dramatické však budou následky, které si školáci po dlouhodobé online výuce odnesou. „Připadám si totálně bezmocná, vidím své děti, kterým chybí kamarádi, pohyb, dnes ale už i samotná škola a učitelé. Online výuka není stoprocentní náhradou a já jako pracující matka všechny resty nevykryji. Socializaci se spolužáky dětem taky nevynahradím. Mám strach z dlouhodobých dopadů této nucené a nesmyslné izolace,“ řekla matka tří dcer a iniciátorka akce, Mgr. Věra Komárová, podnikatelka, matka 3 dětí, spolumajitelka české značky Dermacol.

Zmatečná opatření pokračují. Ministr školství Robert Plaga představil v poslanecké sněmovně návrh o rotační výuce. Ta se ale zase nebude týkat všech žáků, nýbrž jen prvního stupně základních škol a posledních ročníků základních a středních škol, případně malotřídek. Ostatní žáci zase zůstávají ve vakuu distanční výuky. „Vládní nařízení jsou vydávána bez jasných analýz a důkazů o pravděpodobnosti šíření Covid 19. Proklamované důvody k uzavření škol naší vládou jsou pouze další prostředek, jak zbavit občany svobod a pod rouškou zdraví nadále prodlužovat nouzový stav s cílem rozkrást naší zemi,“ uvádí Jakub Olbert, otec 4 dětí, předseda hnutí Otevřeme Česko.

FOTOGALERIE

Zobrazit další fotografie (15)

Zobrazit další fotografie (14)

Pediatři, psychiatři, výživoví poradci a další odborníci z řad lékařů se shodují na tom, že zdravotní stav dětí se následkem domácí online výuky zhoršuje. Přibývá dětí závislých na počítači, dětí s ortopedickými problémy, depresemi, stouplo i procento dětí s obezitou. Pořekadlo „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš“ bohužel platí i v negativním slova smyslu – pokud děti nebudou mít vžité zdravé stravovací a pohybové návyky, bude s věkem přibývat zdravotních problémů. „Předpokládáme, že se výrazně rozevřou nůžky. Děti z dobře strukturovaných rodin mohou ze situace profitovat, udrží si zdravý životní styl, osvojí si návyky, které se jim budou hodit v profesním životě a výrazně lépe se naučí pracovat na počítači. Oproti nim stojí děti z nízkopříjmových nebo defektních rodin, kde dítěti rodič strukturu nevytváří a dítě tak nemá šanci osvojit si správné návyky,“ vysvětlil MUDr. Tomáš Rektor, otec 3 dětí, psychoterapeut, psychiatr a vedoucí lékař psychologické poradny Terapie.info.

„Je důležité si uvědomit, že zatímco onemocnění má zásadní negativní dopad pouze na malý zlomek nakažených, důsledky restriktivních až drastických opatření (jako například dlouhodobé zavírání škol) a také nadbytečného strašení lidí mají zásadní dopad na většinu z nás. Celá společnost je ničena fyzicky i psychicky, materiálně i duchovně. Dopady na zdraví jsou zásadní,“ upozorňuje spoluorganizátor akce Karel Janeček, otec 4 dětí, pedagog, matematik a reformátor.

Vláda se stále tváří, že otevření škol projednává, vždy ale termíny plánovaného otevření zruší, nebo posune na neurčito. Proto 28.3.2021 vyjely lodě naděje na Vltavu a jejich poselství zní jasně. Vládo, otevřete školy, nejen napůl, nejen pro někoho, ale všechny a pro všechny. Vzdělání a vývoj generace dětí, které chodí do školy, je i vaší starostí a vaší vizitkou. Právo na vzdělání je součástí listiny základních lidských práv a svobod.

PŘÍLOHA Č. 1 – Životopis Mgr. Věry Komárové

Mgr. Věra Komárová

Mgr. Věra Komárová

Narodila se v Praze. Ve 14 letech stála na pražském Václavském náměstí a účastnila se sametové revoluce. V době, kdy svoboda slova byla v Československu jen iluzí, aktivně přepisovala informace na stroji a rozdávala je do poštovních schránek.

Vystudovala zahraniční obchod a poté jazyky (mluví 7 jazyky) a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během studia získala možnost strávit 3 roky v Itálii. Po ukončení vysoké školy pracovala v oddělení marketingu velkých mezinárodních firem. Nyní již 18 let působí ve vlastní české rodinné společnosti Dermacol.

Když poznala značku Dermacol – její úžasnou historii, skvělé výrobky – okamžitě se do ní zamilovala a své práci propadla. Dermacol za dobu jejího působení více než zdesetinásobil obrat a značka se v ČR řadí mezi nejprodávanější kosmetiku.

Dermacol se nyní distribuuje již do 60 zemí světa. Věra Komárová značku prezentovala mimo jiné i v Saudské Arábii, Sýrii, Jordánsku, Hong Kongu, Spojených Arabských Emirátech, Rusku, USA, Polsku či Brazílii.

V roce 2016 se Věra dostala na obálku časopisu Forbes a zařadila se mezi 75 nejvýznamnějších žen v České republice.

Podporuje 6 let nadační fond Zdeňky Žádníkové, který zkrášluje malbami a poezií nemocniční a sociální zařízení. Po 3 léta je spojena s podporou nadačního fondu Happy Hearts, který staví bezpečné školy v zemích zasažených přírodními katastrofami. Sama se účastnila dobrovolnické práce při výstavbě školy v Nepálu. V roce 2020 se stala autorkou projektu Pomáhej krásou pro nadační fond Be Charity, který pomáhá dětem s handicapem. Na jaře 2020 také značka Dermacol zavedla v rámci boje s koronavirem antibakteriální řadu dezinfekčních mýdel a gelů. 28. 10. 2020 iniciovala ZDRAVÉ FÔRUM a petici Vraťtme děti do školy a zemi do normálu, kterou podepsalo 13 000 signatářů z řad učitelů, lékařů, podnikatelů a studentů.

Věra Komárová je maminkou 3 dcer.

PŘÍLOHA Č. 2 – Vyjádření vybraných zdravotníků

Odpovídá prof. MUDr. Jiří Beran CSc., ředitel Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové

Nošení roušek. Jaký typ roušek by byl vhodný pro ochranu úst? Kdo by měl nosit ochranu úst? Kde by měla být ochrana úst povinná? Nošení ochrany úst ve venkovních prostorech. Patří ochrana úst do školy? Od jakého věku by měly děti nosit ochranu úst a kde?

Především rouška není pro ochranu úst, ale pro ochranu před vylučováním patogenních zárodků (bakterií, virů, plísní a parazitů) do vnějšího prostoru, a tedy od jedné osoby k druhé. Určitě dostatečná je lékařská – chirurgická rouška, která se používá chirurgy u operací. Roušku by měli nosit všichni, kteří vstupují do kontaktu s vnímavou, ale ohroženou populací (osoba starší 65 let, obézní s cukrovkou, ischemickou chorobou srdeční, nebo poruchou imunitního systému). Jsem přesvědčen o tom, že rouška je ve škole zbytečná a pokud je státem přikázaná, neměly by ji nosit děti mladší 10 let. Nošení roušky ve škole nesníží současný vysoký počet zemřelých každý den, ale nošení roušky dětmi při kontaktu se seniorem znamená hodně vysoký stupeň ochrany.

Testování. Pro koho je vhodné preventivní testování? Pro jaké obory byste je doporučili? Jakými testy by se mělo testovat? Jaký máte názor na preventivní testování dětí do škol. Prosíme i o specifikaci pro školy střední a vysoké.

Preventivní testování za normálních okolností není vhodné nikde. Při epidemii jako je tato, bych doporučil testování pracovníků, kteří nejsou očkováni a docházejí do domovů důchodců a sociálních služeb. Pokud se provede jednou průřezově testování v nějaké části společnosti (průmysl) a výskyt bude okolo jednoho procenta, pak testování nemá smysl. Mělo by se testovat jen antigenními testy a s vysokou senzitivitou a pokud možno neinvazivními. Při analýze antigenního testu jej nemohu srovnávat s PCR testem, ale vždy s kultivací viru. Jen kultivace viru ukazuje nakolik je člověk infekční pro své okolí. Nebývá to více jak 5 dní od počátku příznaků a 24 hodin před jejich objevením. Na to skutečně stačí vysoce citlivý antigenní test. Pokud chce někdo testovat děti ve škole, ať to udělá jednou průřezově a pokud výskyt pozitivity bude nízký do 2-3 % pak nemá smysl je opakovat často, ale jen občas k „vychytání“. Ve škole je nutné se orientovat dle toho, zda dítě má klinické příznaky a především horečku.

Očkování. Kdo by se měl nechat očkovat? Jaký byste navrhli postup? Pro koho je vhodné očkování doporučit a komu ne? Jaká jsou rizika jednotlivých typů vakcín. Existuje někde „laický popis“ jednotlivých druhů? Slyšela jsem, že každá funguje na jiném principu.

Očkování je vhodným nástrojem pro snížení úmrtnosti, a proto je nutné co nejdříve proočkovat populaci jež v 92 % přispívá ke všem úmrtím, a to jsou osoby starší 65 let. Ostatní očkovat dle priorit chronických onemocnění a ostatní dle toho, zda mají zájem. Rizika z vakcín jsou popsána v jejich souhrnu údajů o přípravku (SPC) a vše ostatní jsou spekulace. Laický popis vakcín existuje např. na webu cdc.gov. << U nás specializovaný web není. Doposud registrované vakcíny proti Covid-19 působí v zásadě na imunitní systém jako „živá oslabená vakcína“, jako je např. proti žluté zimnici. Antigen si vytvoří ale tělo samo na základě informace z ribonukleové kyseliny, kterou do buňky přinese tuková kapka (mRNA vakcíny) nebo virus (vektorové vakcíny).

Otevření ekonomiky, škol, služeb. Jakým způsobem byste rozvolňovali. Co by se mělo udělat pro otevření škol. Za jakých podmínek by se měly otevřít sportoviště, obchody, restaurace, divadla, koncertní sály.

Rozvolňoval bych v závislosti na počtu zemřelých a dle trendu hospitalizačního čísla = přijatí/propuštění + zemřelí. Školy by se měly otevřít ihned a bezpodmínečně s odpoledními sportovními aktivitami venku na hřišti. Malé provozovny by mohly být otevřené ihned s počtem osob na plochu a dodržováním 3R + 4R (rozum). Je nutné snížit přísun nemocných do nemocnic především očkováním (nejsou vakcíny, nebo se neaplikují do vnímavé a ohrožené skupiny obyvatel), efektivní samoléčbou (lidé tápou jak se mají léčit a nevědí o prevenci žilní tromboembolické nemoci, která je komplikací až u poloviny nemocných) a také ekonomickou stimulací praktických lékařů ze strany zdravotních pojišťoven. Kdyby každý praktický lékař zamezil hospitalizaci jednoho svého pacienta týdně, znamenalo by to snížení počtu hospitalizovaných o 5 500 osob za týden a 286 000 osob za rok v nemocnicích. To nemluvím o tom, že by se to mohlo podařit u dvou osob týdně… Pokud nebudou umírat lidé na Covid-19, tak se může otevřít cokoliv.

Odpovídá MUDr. Václava Adámková, primářka – Klinická mikrobiologie a ATB centrum v Praze

Pro prospěšnost nošení roušky nemám žádné vědecké podklady, ani uvnitř ani venku. Snad pouze v respirační sezóně ve zdravotnických zařízeních či domovech pro seniory.

Jestliže se stejně netestuje i přítomnost jiných infekčních agens, tak plošné testování (především antigenními testy) postrádá smysl. Antigenní testy jsou určeny pro symptomatické jedince k detekci infekce, ne pro screening.

Očkovat se může nechat kdo chce. Problém je ve schopnosti viru mutovat, a tudíž neustálé obměny vakcíny a opakovaného přeočkovávání (jako u chřipky). Z mého pohledu by měla teoreticky být podána vakcína rizikovým jedincům v produktivním věku, aby se nemusela zavírat ekonomika. Tzv. mRNA vakcíny patří mezi genové vakcíny a nejsou zatím známé možné dlouhodobé následky.

Nevidím důvod pro uzavření škol. Během respirační sezony většina dětí vždy prodělávala nějakou respirační infekci (6x až 8x za sezonu) a nikdy to nevedlo k takovýmto závěrům. Obecně by bylo dobré, kdyby rodiče vedli své děti k osobní hygieně (což se mnohde opravdu neděje) a neposílali do zařízení dítě s manifestní infekcí, toť vše.

Odpovídá MUDr. Hana Zelená, Ph.D. – vedoucí oddělení virologie ve Zdravotním centru v Ostravě

Důkazy o efektu roušek či respirátorů při plošném používání jsou slabé. Pokud některé studie nalezly souvislost se snížením přenosu nákazy, jednalo se o validované zdravotnické pomůcky a jejich použití ideálním způsobem přesně podle pokynů výrobců. Při jejich likvidaci je nutno na ně nahlížet jako na infekční odpad a neměly by se používat opakovaně. Tyto podmínky ve školách nelze dodržet a opakovaně používané roušky se mohou stát semeništěm nejrůznějších infekcí.

Roušky na obličeji zhoršují cirkulaci vzduchu, zhoršují komfort dýchání a mluvení, přispívají ke snížení soustředění, u citlivějších jedinců vyvolávají bolesti hlavy a pocity dušení, mohou vyvolávat ekzémy a zhoršovat kožní choroby, např. atopický ekzém nebo akné u pubertálních dětí. Zhoršují komunikaci i srozumitelnost řeči, nepříznivě působí na psychiku, když nevidíme druhému do obličeje, nepoznáme jej a nevidíme jeho emoce.

Negativa převyšují případné přínosy, proto s jejich plošným používáním u dětí ve školách zásadně nesouhlasím.

PCR ani antigenní testy nejsou určeny pro screeningové testování zdravé nerizikové populace. Pokud se takto použijí, výsledky budou zavádějící a ve velkém počtu chybné. To se v pilotních studiích ve školách i v probíhajícím plošném testování ve firmách již potvrdilo. Přesto se v nesmyslném testování pokračuje dále. PCR i antigenní testy jsou pomocnými diagnostickými metodami a jsou určeny pro použití u nemocných osob s podezřením na příslušnou nákazu. Lze připustit jejich použití pro vyhledávání nakažených v ohniscích nákazy, v kolektivech s důvodným podezřením na výskyt velkého počtu nakažených. Je třeba si také uvědomit, že antigenní testy mají velmi rozdílnou kvalitu, především některé tzv, neinvazivní testy – např. ze slin, žvýkaček, lízátek apod. – mají velmi nízkou citlivost a nehodí se proto ani pro vyšetřování nemocných, natož zdravých.

Řešením není ani použití testů PCR při plošném testování, které jsou sice velmi citlivé, ale zachycují vysoký podíl lidí, kteří infekci prodělali dříve a ve chvíli náhodně zachycené doznívající pozitivity již nepředstavují žádné infekční riziko. Je zde také velké riziko kontaminace, zvláště při provádění odběrů laickými osobami. Při použití PCR testů bude většina bezpříznakových lidí s pozitivními výsledky ve skutečnosti neinfekční.

S preventivním testováním dětí i dospělých jakýmikoliv testy nesouhlasím z důvodu jejich mizivé výpovědní hodnoty při použití tímto způsobem. Navíc jsou zde i úskalí etická a právní –zajištění důvěrnosti informací o zdravotním stavu dítěte, které zaměstnanci školy nemají oprávnění zjišťovat.

Očkování je vhodné především pro osoby v riziku závažného průběhu nemoci covid-19, tedy pro rizikové skupiny z hlediska věku nebo komorbidit. Samozřejmě se může nechat očkovat kdokoliv, kdo o to projeví zájem a má z nemoci obavu, ale nejvíce z něj budou profitovat rizikové osoby.

Zcela zbytečné je očkování lidí, kteří jsou imunní po proběhlé nákaze. Nevíme sice, jak dlouho tato imunita bude trvat, ale to nevíme ani po vakcinaci. Zatím se jeví, že postinfekční imunita přetrvává u většiny lidí minimálně ¾ roku, pravděpodobně i déle, to se potvrdí teprve až po dlouhodobějším sledování stejně jako se musí dlouhodobě sledovat osoby po vakcinaci. Obecně po přirozené nákaze je imunita komplexnější, protože je zaměřena na různé struktury viru, zatímco vakcinační imunita cílí jen na S protein. Na rozdíl od vakcinace je po přirozené nákaze stimulována i slizniční imunita, která zastaví virus při opakovaném setkání hned na sliznicích. Na druhou stranu u některých lidí s lehkým průběhem nemusela být dostatečně stimulována specifická systémová imunita, tito lidé pak mohou onemocnět opakovaně. Proto je vhodné vyšetřením protilátek zjistit, zda máme či nemáme po onemocnění protilátky a podle toho zjistíme, zda je pro nás očkování přínosné. Očkuje-li se imunní jedinec, vakcína mu nijak nepomůže, ale vystavuje se tím zbytečnému riziku nežádoucích účinků vakcíny. To bychom měli mít na paměti.

Pokud by se vakcínami nemrhalo aplikací imunním lidem, ušetřily by se pro ty, kteří ji skutečně potřebují.

V každém případě musí být očkování ryze dobrovolné, aby se každý sám mohl bez jakéhokoliv politického či společenského nátlaku rozhodnout, zda se chce očkovat nebo ne. Své důvody ani skutečnost, zda je očkován či nikoliv, nikdo není povinen nikomu sdělovat, je to čistě osobní věc každého člověka.

Skutečný efekt plošných restriktivních opatření neznáme, protože jej nikdo nezhodnotil. Opatření byla zaváděna chaoticky, plošně, aniž by byl ponechán čas a prostor pro zhodnocení jejich účinku. Pokud by se jednotlivá opatření aplikovala např. jen na části území, bylo by možno jejich účinnost porovnávat s kontrolní skupinou. Ale to nikdo neudělal, takže tato data nemáme. Jsou zahraniční studie, které jakýsi efekt potvrzují, jiné je ovšem zase vyvracejí, takže vše je čistě spekulativní. Víme, že jsou státy, kde byla uplatněna opatření podstatně mírnější než v ČR nebo dokonce vůbec žádná, přesto dopad epidemie u nás je jeden z nejhorších na světě. Nabízí se tedy otázka, zda ve svém důsledku přílišné restrikce nejsou spíše kontraproduktivní. K dopadu samotné epidemie, kterou se nepodařilo potlačit, alespoň ne více než jinde, musíme připočíst nedozírné škody v důsledku restrikcí, ze kterých se budeme vzpamatovávat hodně dlouho. Tragickým způsobem budou poznamenány životy budoucích generací.

Jsem pro to, aby byl tento sociální experiment ukončen, jsem pro neprodlené bezpodmínečné otevření všech stupňů škol a návrat k běžnému životu. Samozřejmě při zachování osobní zodpovědnosti každého člověka, zodpovědnosti za své vlastní zdraví a ohleduplnosti vůči ostatním.

Odpovídá PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., MBA – zakladatelka logopedického centra Soukromá klinika LOGO s.r.o.

Odrazila se nějak epidemie na řečových schopnostech dětí? Má na ně nějaký vliv?
Děti se mezi s sebou tak často nesetkávají a nekomunikují, to to může mít na celkové vyjadřování a komunikaci negativní dopad. Komunikují často jen na chatu. Probíhá distanční forma výuky, dětem scházejí sociální kontakty, nechodí do dětských skupin, zájmových kroužků, nesetkávají se asi mezi sebou navzájem.
Setkala jsem se u kolegů – psychologů a některých rodičů s tím, že dítě má potíže s usínáním, výběrem činnosti a bývají i apatické.

PŘÍLOHA Č. 3 – Italská studie + její stručný překlad

I při pravidelném testování dětí a studentů byla prokázána nákaza mezi studenty menší než 1%. V Itálii nebyla prokázána žádná korelace otevřených škol na šíření nákazy. Z toho vyplývá, že školy se zavírat nedoporučují.

Tento velký výzkum provedl team odborníků epidemiologů, lékařů, biologů a statistiků a vyplývá z něho: Nulové riziko neexistuje, ale na základě sesbíraných dat můžeme potvdit, že škola je z 1 nejbezpečnějších míst, co se týče možnosti nákazy.

Data jsou z Miur, Ats a Instituce pro občanskou bezpečnost a zahrnují 97 % italských škol.

Stejně tak, jak neroste šíření nákazy při prezenční výuce, tak neklesá reprodukční číslo, když jsou zavřené.

Studenti roznáší nákazu o 50 % méně než dospělí a to platí i pro britskou mutací. Ohniska vznikají ve školách minimálně, pod 7 % ve všech školách. Frekvence přenosu z dítěte na učitele je statisticky absolutně nerelevantní.

4 x více se od sebe nakazí učitelé, asi ve sborovnách. Je to stejné riziko, jako v kancelářích.

Analýza pro to doporučuje školy nezavírat. Pokud bude situace extrémní, tak je zavírat na posledním místě a na prvním je otevírat. Hlavním důvodem je, že dlouhodobé výpadky školní výuky má nedozírný negativní vliv na psychický i fyzický stav dětí a studentů a i celé společnosti.

Co se týče věku: U dětí od 6 do 14 let se projevuje ve srovnání s dospělými asi na 40 % a věková kategorie 14 – 20 dokonce na pouhých 9 % v porovnání s dospělou populací. Adolescenti tedy nemohou být považování za bezpříznakové přenašeče.

[wpdiscuz-feedback id=“c1yay1xkjj“ question=“Buďte první, kdo okomentuje tento příspěvek…“ opened=“0″][/wpdiscuz-feedback]Čísla jsou z pravidelného plošného testování, které se v Itálii provádělo při podzimní vlně.

My plán máme, školu dáme! Protest proti roční, totálně nesmyslné uzávěře škol v ČR