Komořanské jezero bylo jezero, které se nacházelo pod Krušnými horami nedaleko zámku Jezeří na Mostecku. A bude zde znovu?
„Jezero bylo mělké a průtočné. Vzniklo přibližně před 15 tisíci lety. Dosahovalo rozlohy až 56 km². Postupem času se zmenšilo na 1,95 km² v 19. století. Na historických mapách je přítomné jako nesouvislá vodní plocha s četnými ostrovy a mokřady,“ uvádí Wikipedia.
„Komořanské jezero bylo v dané době významnou vodní plochou, která byla domovem mnoha druhů rostlin a živočichů. V jezeře se vyskytovaly ryby, vodní ptáci, obojživelníci i savci. Jezero bylo také důležitým zdrojem vody pro obyvatele okolí,“ uvádí dále internetová encyklopedie Wikipedia.
Panorama ze zámku Jezeří směrem na obec Komořany na Mostecku. (Nyní důl ČSA), kde má vzniknout obří Komořanské jezero. Zdroj: Ministr / CC BY-SA 3.0
„V 16. století začalo jezero vysychat. Důvodem byl pokles hladiny podzemní vody, který byl způsoben těžbou hnědého uhlí v okolí. V roce 1872 bylo jezero zcela vyschlé. Dnes je místo bývalého jezera součástí Mostecké uhelné pánve. Na místě jezera se nachází několik lomů, které se využívají k těžbě hnědého uhlí,“ dodává internetová encyklopedie.
Zaniklé Komořanské jezero je připomínkou toho, jak se může krajina změnit v průběhu času. Dnes je místo jezera součástí Mostecké uhelné pánve a je využíváno k těžbě hnědého uhlí.
Komořanské jezero tu bylo od nepaměti. Vzniklo v pleistocénu (zhruba před 15 000 lety) postupným odtáváním permafrostu. Svým charakterem šlo o mělké průtočné jezero napájené i odvodňované řekou Bílinou. Jeho maximální velikost v průběhu věků byla téměř 60 km2, což z něj činilo největší jezero v Čechách. Ve vrcholném středověku se rozloha Komořanského jezera ustálila na 20 – 25 km2 (pro srovnání – jedna z největších vodních ploch v Česku je přehrada Lipno a má necelých 50 km2).
„Pomalé, staletí trvající zanášení jezera zeminou, splavovanou četnými přítoky ze svahů Krušných hor, z jednolitého jezera postupně přirozenou cestou vytvořilo větší množství drobnějších vodních ploch. Zanesené části jezera se proměnily na rozsáhlé plochy mokřadů, které zarůstaly náletovými dřevinami a tak se souvislá vodní plocha neustále zmenšovala. Až na místě někdejšího jezera po vysoušení v 19. století vznikla „jezerní louka“ (Die See-Wiese), využívaná především k zemědělské činnosti. Český název starého jezera odkazoval na jednu z rybářských vesnic na břehu jezera – Komořany,“ uvádí k tématu greenmine.cz.
Jezero, které dalo jméno městu Most
Kroniky uvádějí, že již v 9. století vedla přes bažinaté části jezera důležitá obchodní trasa ze Saska do Prahy s odbočkami na Teplice, Žatec atd. Na křižovatce těchto stezek, při jihovýchodním břehu jezera, vznikla obchodní osada s opevněným sídlem, která dostala své jméno podle mostů a lávek lemujících břehy jezera. Kosmas ve své latinsky psané kronice zaznamenal k roku 1040 jméno osady – „Pons Gnevin iuxta fluvium Belinam“ (Hněvův most nad řekou Bílinou). Ale máme i svědectví z doby dřívější. Od člověka, kterého lze podle dnešních měřítek označit za celebritu – totiž Ibrahíma Ibn Jákúba, člena poselstva cordobského chalífy Al Hakama II. k císaři Otovi I. z let 965-966. Ibn Jákúb popisuje cestu přes Krušné hory následovně: „Hvozd se rozprostírá od začátku do jeho konce přes 40 mil a nachází se v neschůdných horách. Tam jsou dřevěné mosty přes bažiny okolo dvou mílí dlouhé. Na konci lesa přichází člověk do města Praha.”
Pravděpodobný rozsah původní vodní plochy (jaký mělo jezero na počátku novověku) zachycený díky povodni v roce 1882, která zaplavila již vysušené území. Ve vrcholném středověku se břehy jezera dotýkaly Mostu, Souše, Komořan, Ervěnic, Dřínova, Albrechtic a Dolního Jiřetína, což odpovídá hranici záplav z roku 1832 (červená linie). Mapa ze sbírek Oblastního muzea a galerie v Mostě. Zdroj: greenmine.cz (tiskový servis)
Dnes
Dnes je místo bývalého Komořanského jezera součástí Mostecké uhelné pánve. Na místě jezera se nachází několik lomů, které se využívají k těžbě hnědého uhlí. Z někdejšího jezera se dochovala pouze malá vodní plocha.
Co se plánuje?
Konec těžby uhlí je v lomu ČSA naplánován na rok 2025. Poté má v následujících letech na Mostecku začít vznikat další obří vodní plocha.
Zámek Jezeří a za ním obří „díra”. Všichni ten obrázek znají. Pohled od památky směrem k lomu ČSA je jedním ze symbolů těžby uhlí na Mostecku. Někteří místní toto místo nazývají měsíční krajinou, neboť tak působí.
Zámek Jizeří nad Lomem ČSA na Mostecku. Zdroj: Jirka Dl / CC BY-SA 3.0
Panorama by se ale v příštích letech mělo výrazně změnit. Na místě lomu, kde má být těžba ukončena ve zmiňovaném roce 2025, má v následujících letech vzniknout „nové“ Komořanské jezero.
Nové jezero Komořany. Vizuální realizace projektu. Zdroj: greenmine.cz (tiskový servis)
„Pod zámkem Jezeří na úpatí Krušných hor vznikne jezero o rozloze více než 600 hektarů. Počítá s tím společnost Severní energetická, která představila plány týkající se budoucnosti hnědouhelného povrchového lomu ČSA na rozhraní Mostecka a Chomutovska. Dobývání uhlí v něm skončí v roce 2024 – 2025,“ uvádí k tématu Sev.en Energy v tiskové zprávě.
Kromě jezera mají být na místě i pozemky pro průmysl, bydlení nebo ekologické zemědělství.
„Lidé mohou do budoucna počítat s tím, že se tady vytvoří podmínky pro bydlení, to znamená tak, aby se sem člověk mohl v budoucnosti vrátit,“ uvedl v tiskové zprávě z roku 2021 Petr Lenc, generální ředitel společnosti Severní energetická.
Kromě jezera, které bude mít v porovnání s nedalekým mosteckým jezerem dvojnásobnou rozlohu, se na území dnešního lomu počítá i s novou průmyslovou zónou nebo ekologickým zemědělstvím.
„Celoroční pěstování zeleniny – to znamená skleníky, celoroční provoz. Vznik průmyslové zóny – ne v těch velkých rozměrech, ale v menších, která bude zaměřená spíš tu na ekologickou výrobu. Dále by tam měla být energetika – to znamená solární parky nebo také výroba vodíku,“ uvedl Lenc.
Vizualizace budoucího pohledu na obnovené Komořanské jezero přes zámek Jezeří. Zdroj: SEV.EN INNTECH,a.s. (tiskový servis)
Jezero pod zámkem Jezeří by se mohlo údajně začít napouštět již v roce 2024.
Komořanské jezero – jako Fénix z popela
„Pohnutá historie místa začne brzy psát svou novou kapitolu. Díky ukončení těžby v lomu ČSA se začne těžební prostor opět zaplňovat vodou. Tentokrát ale nepůjde o mělké jezero (jeho předpokládaná průměrná hloubka bude …., metrů). Svou rozlohou se bude blížit rozměrům Komořanského jezera. Kdysi rybářská osada Komořany se ve své reinkarnaci v podobě Nových Komořan představí jako místo k životu a práci pro 21. století postavené na bezemisní vodíkové energetice a mobilitě,“ dodává k tématu web greenmine.cz.
Vítejte v budoucnosti!
Vizuální grafika nově zatopeného jezera Komořany. Realizace od roku 2025. Zdroj: greenmine.cz (tiskový servis)
Hovoří se také o tom, že by v nově zatopené těžební jámě ( býv. Lomu ČSA), kde má vzniknout nové „Komořanské jezero“ měli postupně vznikat také rozsáhlé rekreační, ubytovací komplexy pro rodinné i komerční využití. Chybět zde nemá ani hotel, restaurace, krásné moderní pláže či dokonce přístav pro lodě (viz foto vizualizace projektu)…
Nové Komořany. Vizuální realizace projektu. Zdroj: greenmine.cz (tiskový servis)
