Ve III. čtvrtletí dosáhl provozní zisk skupiny ČEZ před odpisy (EBITDA) výše 30,0 mld. Kč a čistý zisk hodnoty 18,7 mld. Kč.
Informace zveřejnila spol. ČEZ na svém webu prostřednictvím tiskového mluvčí společnosti Ladislava Kříže s tím, že za první tři čtvrtletí EBITDA činila 89,3 mld. Kč. Meziroční nárůst o 88 % reflektuje enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a také vysokou provozní spolehlivost elektráren v letošním roce. Čistý zisk dosáhl 52,3 mld. Kč. Skupina ČEZ navyšuje celoroční výhled EBITDA na úroveň 115 až 125 mld. Kč a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy na úroveň 65 až 75 mld. Kč. Provozní výnosy za první tři čtvrtletí dosáhly hodnoty 211,1 mld. Kč, meziročně o 35 % více. Bezprecedentní růst EBITDA segmentu VÝROBA byl částečně snížen poklesem výsledků hospodaření segmentu PRODEJ, na který růst cen komodit dopadá naopak negativně. EBITDA společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v ČR, meziročně klesla o 0,5 mld. Kč. Důvodem je extrémní nárůst pořizovacích cen plynu a elektřiny v roce 2022, který byl částečně kompenzován dočasnými sezónními vlivy.
Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy za celý rok 2022 očekává Skupina ČEZ na úrovni 65 až 75 mld. Kč. Hlavními příčinami úpravy výhledu hospodaření je vyšší zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vyšší realizační ceny vyrobené elektřiny.
„Aktuální predikce celoročního zisku indikuje rekordní dividendu pro akcionáře. V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky, by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard Kč, které může využít na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš a dodal: „Společnost ČEZ již od 8. září využívá první evropský LNG terminál spuštěný od invaze na Ukrajinu, který byl zprovozněn za rekordních 6 měsíců. Terminál v nizozemském přístavu Eemshaven dokáže zpracovat zkapalněný zemní plyn odpovídající roční spotřebě plynu pro celou Českou republiku. Z toho ČEZ má smlouvu na více jak 1/3 kapacity na 5 let a zároveň zajistil smlouvy na konverzi LNG na zemní plyn a přepravní trasy zemního plynu z Nizozemska do Česka. Jde o zásadní krok pro energetickou bezpečnost ČR, nezávislost na Rusku a důležitou pojistku pro případ omezení dodávek zemního plynu z jiných zdrojů. Aktuálně se již plyn z terminálu používá i pro dodávky do ČR.“
Skupina ČEZ nadále pokračuje v realizaci opatření směřujících k co největší energetické soběstačnosti a bezpečnosti ČR. V oblasti bezemisní jaderné energetiky zvyšujeme bezpečnost a efektivitu jaderných zdrojů s cílem vyrábět přes 32 TWh bezemisní elektřiny ročně, zajistili jsme dodávky jaderného paliva pro Temelín z neruských zdrojů a pokračujeme v přípravě výstavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Nabídky předpokládáme získat do konce listopadu. Dále urychlujeme program malých modulárních reaktorů. První malý modulární reaktor by mohl vzniknout v areálu JE Temelín již v roce 2032. V oblasti obnovitelných zdrojů urychlujeme výstavbu nových zdrojů s cílem zprovoznění výkonu 6 000 MW do roku 2030. A navíc navyšujeme počty instalací fotovoltaických elektráren pro zákazníky ČEZ Prodej a ČEZ ESCO.
Výroba z jaderných zdrojů dosáhla za první tři čtvrtletí výše 22,6 TWh a meziročně vzrostla o 3 %. Výroba ze současných obnovitelných zdrojů, meziročně klesla o 15 %, a to kvůli podprůměrným hydrometeorologickým podmínkám a také z důvodu odstávky v elektrárně v Poříčí spoluspalující biomasu. Výroba z uhelných zdrojů v ČR dosáhla úrovně 11,6 TWh a meziročně vzrostla o 5 %. Produkce z plynu naopak za první tři čtvrtletí meziročně klesla o 28 %, a to v důsledku nižší výroby elektřiny v paroplynové elektrárně Počerady.
„ČEZ – stejně jako velcí evropští výrobci elektřiny – čelil v srpnu enormním požadavkům na likviditu kvůli povinnosti dodávat hotovost burzám a obchodním protistranám z titulu zajištění uzavřených komoditních obchodů, prostřednictvím kterých postupně předprodává svou výrobu. Maržové vklady, tj. hotovost uložená dočasně u obchodních protistran jako kauce do doby vypořádání kontraktu, přesáhly v srpnu 195 mld. Kč v důsledku extrémního výkyvu tržních cen elektřiny až k hranici 1000 EUR/MWh. K 31. 10. činily maržové vklady ČEZ celkem 116 mld. Kč,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Dne 1. listopadu byla zahájena výplata dividend za rok 2021 v celkové výši 25,8 mld. Kč.
„Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o 4 %, klimaticky a kalendářně přepočtena pak o 3 %. Spotřeba u velkých podniků klesla o 2 %, spotřeba domácností klesla o 10 %, především však v důsledku teplého počasí na počátku roku a také v souvislosti s covidem-19, protože v roce 2021 pracovalo více zaměstnanců z domova,“ doplnil závěrem mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
ČEZ informovala o úpravě ceníku
Od začátku příštího roku ČEZ opět zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem 300 korun. „Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou,“ oznámila společnost krátce poté, co vydala tiskovou zprávu o svých rekordních ziscích.
Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Novým zákazníkům se zálohy naopak mohou snížit nebo sníží, protože už nyní platí vyšší ceny, než je strop.
