S babičkou neprobírejte politiku, raději podvodné reklamy. Jak řešit dezinformace mezi generacemi

Odeslal: Ústav nezávislé žurnalistiky,.z.ú. Kategorie: Z domova 13.09.2020 0 Komentář(ů)
S babičkou neprobírejte politiku, raději podvodné reklamy. Jak řešit dezinformace mezi generacemi
© Autorská práva: #pixabay.com by Julim6
Senioři a dezinformace, ilustrační foto
Jen polovina mladých Čechů mluví pravidelně o dezinformacích se staršími příbuznými, konkrétně častěji než jednou za dva měsíce. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro organizaci Transitions, který má HlídacíPes.org k dispozici. „Netlačte na ně, nenuťte jim svůj pohled na svět, ať nemají pocit, že jim znovu někdo říká, co si mají myslet. To už zažili,“ shrnují téma seniorů a dezinformací experti.

Nejhorší je, když člověk jednou za dva měsíce navštíví své rodiče nebo prarodiče a když najednou zjistí, co sledují, tak jim začne vysvětlovat, že to jsou všechno lži a výmysly,“ říká ředitel organizace Elpida a šéfredaktor časopisu pro seniory Vital Jiří Hrabě. 

Aby debaty o společensko-politických problémech nebo dezinformacích a mediální gramotnosti mohly mít pozitivní efekt, je podle něj nejdříve potřeba mít mezi jednotlivými členy rodiny vybudovaný vzájemný respekt a dlouhodobý zájem o téma. 

Trpělivě a bez nátlaku

Mladí lidé, kteří se o společensko-politických tématech v rodině baví pravidelně alespoň jednou za dva měsíce, také v téměř 70 % případů uvádí, že mají nějakého staršího příbuzného, který používá nedůvěryhodné zdroje informací. Zhruba stejný počet pak zároveň tvrdí, že s nimi o relevanci online informací přímo diskutuje. 

Třetina z těch, kteří se s tímto problémem u svých starších příbuzných setkali, také tvrdí, že jim v orientaci ve světě internetu, sociálních sítí a médií přímo pomáhá. Dalších 48 % o to podle průzkumu má zájem, ale ještě pro to nepodnikli žádné kroky.

Takové diskuze přitom nemusí být vůbec jednoduché. Aby mohly mít nějaký edukační přínos, je nutné se obrnit trpělivostí a nediskutovat se svými staršími příbuznými jen o citlivých tématech. „Je potřeba se nesnažit působit silově a nenutit náš vlastní pohled na svět,“ říká vedoucí projektu E-Bezpečí při Univerzitě Palackého v Olomouci Kamil Kopecký.

V opačném případě může totiž dojít k tomu, že členové starší generace začnou přemýšlet o tom, že jim někdo říká, co si mají myslet a co je pravda nebo není. „To si přitom už prožili a nechtějí to opakovat,“ dodává Hrabě. 

Pokud vnuk nebo vnučka chce svého prarodiče odradit od dezinformací, musí s nimi o tom podle Hraběte mluvit takovým způsobem, který jim umožní, aby sami zjistili, že s nimi někdo manipuluje. Lepší je tedy vybavit je nástroji, které jim umožní pochopit, že vše na internetu nemusí být a není pravda. 

Vysvětlovat řetězové maily

Svůj smysl může mít však i diskuze nad konkrétním dezinformačním textem. „U konkrétní zprávy můžeme společně zjišťovat, kdy a proč vznikla, jak byla šířena nebo jestli byla již ověřena,“ vysvětluje Kopecký. V situaci, kdy tedy například vnuk nebo vnučka dostane od svých prarodičů řetězový mail s nepravdivou informací, je dobré mu na něj odpovědět s ověřenou informací a relevantním zdrojem.

Srovnání průměrné mediální gramotnosti dospělé populace se třemi věkovými kategoriemi nad 50 let v jednotlivých zkoumaných oblastech. Zdroj: Výzkumná zpráva agentury STEM/MARK

REKLAMA
 

 

Dobrým začátkem pro mediální vzdělávání starších příbuzných je neřešit politiku. „Místo toho diskutovat o tématech, která jsou dezinformační, ale apolitická – internetové podvody nebo podvodné reklamy a e-shopy,“ dodává Kopecký. Podle něj lze právě na těchto příkladech efektivně demonstrovat, jak moc je možné člověka ovlivnit a přinutit ho k neuvážené reakci – například ke zbytečnému nákupu.

Aby byl ale mladý člověk schopen pomoci starším generacím s životem v online světě, musí se v něm umět pohybovat sám. „Musí si umět informace ověřit, musí být jazykově vybaven, musí umět argumentovat a musí mít nadšení,“ říká Kopecký. 

Tomu ale vždy nemusí odpovídat realita. Svědčí o tom i výsledky průzkumu agentury STEM/MARK pro Českou televize z roku 2018. Vyplývá z něj totiž, že mediální gramotnost lidí nad 50 let a seniorů není zásadně odlišná od mediální gramotnosti celé populace, tedy ani mladých lidí. Mladí totiž sice mají lepší technické dovednosti, ale starší lidé zase lépe rozumí vlastnickým strukturám. Celá čtvrtina Čechů je pak navíc podle průzkumu zcela mediálně negramotná. 

Nejen problém starší generace

Dezinformace a jejich šíření tedy nejsou problémem jen starší generace. Také Kopecký upozorňuje, že je aktivně šíří i mladí lidé. „Přestože se mladí lidé umí v kyberprostoru pohybovat snadno a rychle, neznamená to, že dokáží informace kriticky posuzovat,“ vysvětluje s tím, že jde například o vzdělání, rodinné zázemí, hodnoty, které zastává rodina nebo kolektiv přátel a kolegů, ve kterém se daný jedinec pohybuje.

Obdobný názor má i Jiří Hrabě. Podle něj například vztah žáků a absolventů učňovských oborů k dezinformacím je srovnatelný se vztahem seniorů k dezinformacím. Informace si ani jedna skupina neověřuje a obecně je toto téma spíše nezajímá. „Mnoho z nich nezajímají ani téměř žádná společensko-politická témata a je s nimi těžké je potom vůbec rozebírat,“ dodává.

Ze zmiňovaného průzkumu STEM však vyplývá, že 70 % mladých lidí, kteří se svými příbuznými řeší společenská a politická témata, zároveň tvrdí, že bez větších problémů dokáží rozpoznat důvěryhodné informace na internetu a v médiích. Tito lidé se pak také v rodinném kruhu o tématech spojených s dezinformacemi baví spíše než ti, kteří si tolik nevěří.

Zde může jít o dopad takzvaného Dunning-Krugerova efektu. Podle něj totiž mají lidé o svých schopnostech v dané oblasti zpravidla dvakrát lepší mínění, než jaká je jejich skutečně naměřená hodnota.

Jiným vysvětlením může být, že lidé, kteří mají pocit, že médiím nerozumí, se v této oblasti prostě neangažují. „Bude se tady spojovat oboje. Do jaké míry však nevíme,“ říká výzkumník agentury STEM Nikola Horejš.

Zaměřit se na váhající

Jiří Hrabě navíc upozorňuje, že se snahy o zvyšování mediální gramotnosti seniorů většiny z nich vůbec nedotknou. „To je iluzorní představa, protože třeba z našich průzkumů vychází, že třetina lidí je nepřesvědčitelná. Oni mají pocit, že svět řídí úzká skupina vyvolených a všechny informace v tradičních a veřejnoprávních médiích podléhají takovému tlaku, že se jejich zpravodajství nedá věřit,“ vysvětluje. Proto prý také hledají na internetových stránkách, kde není uveden žádný zdroj zveřejněných informací nebo ani autoři daných článků.

Přesto si podle něj nelze představovat starší lidi jako pány a dámy s hůlkami, protože je mezi nimi spousta aktivních lidí. Zároveň všichni nepodléhají dezinformacím. „Zhruba třetina je v otázce dezinformací nepřesvědčitelná, další třetina dezinformacím nepodléhá, a pak je tam ten zbytek, který váhá. Podle mě je dobré cílit na tuto váhavou skupinu,“ říká. 

Navíc i starší generace může v oblasti médií a dezinformací jistým způsobem obohatit své mladší rodinné příslušníky. Může jít například o osobní zkušenosti s komunistickou propagandou. Velká část seniorů zažila dobu, kdy existovaly jen oficiální zpravodajské kanály jako státní televize či rozhlas, které podléhaly cenzuře. 

Jedním z témat, které může starší generace té mladší přiblížit, je právě onen rozpor mezi informacemi z oficiálních médií o tom, jak se máme dobře a jaký máme nadbytek, a realitou všedního života, ve které byly běžné fronty na nedostatkové zboží a úplatky vedoucím provozoven jeho přirozenou součástí,“ myslí si Kamil Kopecký.

Jan Žabka

Související příspěvky

Autor článku

Ústav nezávislé žurnalistiky,.z.ú.
Ústav nezávislé žurnalistiky,.z.ú. Ústav nezávislé žurnalistiky je nezisková organizace zabývající se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Jehož články jsou publikovány na portále HlidaciPes.org

Napsat komentář