Názor. Všichni jsou koupeni: dokonce i americký prezident dluží „banditům“

Odeslal: Zahraniční redakce Kategorie: Amerika 27.04.2020 0 Komentář(ů)
Názor. Všichni jsou koupeni: dokonce i americký prezident dluží „banditům“
© Autorská práva: #pixabay.com / Dave Davidson
Americký prezident Donald Trump
V kontextu koronavirové protičínské hysterie, která se dnes šíří v americkém informačním a politickém prostoru, měli odpůrci prezidenta USA vzácné štěstí: podařilo se jim odhalit kompromitující fakta proti Trumpovi, která spojují jeho byznys s čínskými penězi a umožňují obvinit z toho, že se chytil na „špek“ čínských státních finančníků.

Prezidentovi odpůrci se již tři roky snažili odhalit podobný finanční přestupek, aby zjistili spojení mezi vítězem voleb 2016 a Kremlem, nebo alespoň nějakou ruskou finanční strukturou, bez ohledu na její status a napojení na stát. Z nepřímého financování Trumpa se snažili obvinit jednu velkou ruskou banku se státní účastí, avšak důkazy neobstály v žádné kritice a útok médií byl zmařen. Donedávna byla jedinou zahraniční finanční strukturou, vůči níž měl Donald Trump skutečně vážné závazky a která se dostala na mušku amerických médií, Deutsche Bank, která fakticky zachránila budoucího prezidenta před bankrotem.

Dnes je ale situace zajímavější, protože známý americký časopis Politico objevil ještě jeden zahraniční úvěr společnosti „nepotopitelného Donalda“:

Trump varuje: ,Čína ovládne USA,’ když bude prezidentem zvolen Joe Biden. Avšak samotný Trump si půjčoval od Číny. V roce 2012 refinancoval jeho partner v nemovitostech jednu z nejdražších Trumpových budov v New Yorku. <...> Dluh zahrnoval 211 milionů dolarů USA od Státní čínské banky (Bank of China), jeho první podobné půjčky v USA, jejíž termín splacení nastane v polovině eventuálního druhého Trumpova prezidentského období. Několik kroků od Trump Tower na Manhattanu stojí 42poschoďový mrakodrap na adrese Avenue of the Americas 1290, který pokrývá celou městskou čtvrť. Trumpovi patří třicetiprocentní podíl v tomto majetku, který je odhadován na více než jednu miliardu dolarů, což ho činí jedním z nejdražších Trumpových aktiv v souladu s jeho vlastním daňovým přiznáním. Trumpovo právo na tento majetek upoutalo pozornost před a po jeho volební kampani v roce 2016. Avšak dohoda s čínskou bankou z roku 2012 zůstala do jisté míry nepovšimnuta. Otázky týkající se styků Trumpa s Bank of China vznikají, když jeho tým tvrdí, že Biden bude dárkem komunistické straně a hlavnímu ekonomickému konkurentovi Ameriky.“

Čínská banka oficiálně prohlásila, že Trumpův dluh byl dávno prodán na trhu ve stejném roce 2012, avšak sotva to pomůže zastavit skandál. Američtí novináři již odhalili přítomnost Bank of China v seznamu věřitelů společnosti, jejímž spolumajitelem je prezident USA, vytvořeném v roce 2017. Další rozdmýchání skandálu je prostě záležitostí techniky, v níž protitrumpovská média nemají sobě rovné. Tím spíš, že na rozdíl od celého příběhu Russiaagate a „ruského spiknutí proti Hillary Clintonové,“ existují v daném případě jisté finanční dokumenty, a nikoliv jen bojové «highly likely» dalších nejmenovaných zdrojů z amerických nebo britských tajných služeb. Tím spíš, že nikdo nehodlá probírat podrobnosti. Je například jasné, že částka 211 milionů není zjevně dostatečný finanční nástroj vlivu na prezidenta.

Když Trump vyhraje příští volby, každá americká banka aspoň trochu spojená s Republikánskou stranou mu poskytne tuto částku na refinancování úvěru pět minut po telefonátu z Bílého domu a pravděpodobně zašle děkovný dopis za možnost sdělit klientům, že jejích služeb využívá prezident. Jenže v daném případě nejde o částku, ale o princip: média a komentátoři ze sociálních sítí mají dnes na mušce image prezidenta jako nesmiřitelného bojovníka s čínskou hrozbou a zásadního odpůrce závislosti americké ekonomiky a finančního odvětví na pekingských investicích, úvěrech a dodávkách levného zboží. V tomto smyslu nemá význam částka úvěru, ale samotný fakt, tím spíš, že se již nedá popírat.

Určitý diskomfort v útoku na nynějšího prezidenta může způsobit také další nepříjemný fakt. Hunter Biden, syn Joe Bidena, byl členem představenstva (od roku 2013) a spolumajitelem (od roku 2017) investiční společnosti BHR Equity Investment Fund Management Co, jejímž hlavním akcionářem je stejná banka, Bank of China. V tomto skandálu ale figurují trochu jiné částky, počínaje 1,5 miliardou dolarů.

Na druhou stranu jsou to zase detaily, do nichž nebude nikdo moc vnikat. Zato ale prostý volič, třeba z Oklahomy nebo Kalifornie, může za pár měsíců aktivní protičínské kampaně v médiích, které se současně zúčastní média ze všech stran politického spektra, dospět k pevnému přesvědčení, že všechny americké politiky, demokraty nebo republikány, již dávno koupil Peking.

Nebude to správná interpretace, avšak podobná evoluce veřejného mínění bude mít velmi vážný vliv na politické reálie, poněvadž demonstrativní protičínský postoj bude závažným politickým trumfem. Agentura finančních informací Bloomberg poukazuje na zprávu, jež nutí k podezření, že štáb Joe Bidena chystá předem podobné trumfy a pracuje na příslušných změnách image svého kandidáta.

Velký význam má skutečnost, že tato příprava začala, jak se ukázalo, již před epidemií koronaviru v USA.

Bloomberg píše:Již koncem února, když v USA ještě neměli ani jednu smrt na covid-19 a volební kampaň Joe Bidena za Bílý dům visela na vlásku, učinil bývalý americký viceprezident poznámku, která může mít velký význam ve vývoji globálních událostí během pěti příštích let. „Strávil jsem víc času se Si Ťin-pchingem než kterýkoliv jiný světový lídr. Je to chlap, v němž není ani za mák demokracie. Tento chlap je bandita,“ řekl Biden během debat v Jižní Karolíně.

Půjde-li to tak dál, budou americko-čínské vztahy pokaženy na dlouhá léta a jakékoliv pokusy o jejich nápravu budou velmi toxické z politického hlediska a z hlediska image kteréhokoliv amerického politika. Několik příštích měsíců, zvlášť když se bude epidemie mírnit, ale ekonomické škody zůstanou, stane se z pátrání po „čínských penězích“ a „čínských aktivech“ hlavní sféra činnosti amerických médií a politiků, přičemž hlavní obětí této hysterie nebudou ani tak vztahy mezi Washingtonem a Pekingem, jako samotný globální ekonomický systém v podobě, na kterou jsme si zvykli za posledních 20 let.
#cz.sputniknews.com

Autor článku

Zahraniční redakce
Zahraniční redakce Zahraniční redakce serveru #udalostiextra.cz, pro obecné zpravodajství z Evropy, Ruska, Slovenska, Ameriky a Blízkého východu

Napsat komentář