Kapacity nemocnic se plní, ale kdo je ve skutečnosti hospitalizován?

Odeslal: Redakce Kategorie: Hlavní zprávy, COVID-19 26.10.2020 0 Komentář(ů)
Kapacity nemocnic se plní, ale kdo je ve skutečnosti hospitalizován?
© Autorská práva: #pixabay.com
Emergency - urgentní příjem nemocnice, ilustrační foto
Všude v médiích a na internetu se takřka denně nemluví o ničem jiném než že aktuálně hrozí kolaps českého zdravotnictví, protože zdravotníci jsou přetíženi a pracují doslova na hranici svých sil a možností. V mnoha zdravotnických zařízeních se tomu musel již aktuálně přizpůsobit režim. Další stovky zdravotníků jsou nakaženi koronavirem a jsou v karanténě. Někteří z nich i hospitalizováni.

Skutečnost je taková, že nákaza koronaviru má u každého člověka úplně jiný průběh. Je to zmutovaný „hnus“, o kterém se údajně nic moc neví... Někdo ani neví, že „slavný“ covid-19 má, u někoho se toto virové onemocnění projeví bolestmi hlavy, průjmy, ztrátou čichu, bolestmi břicha, nevolností, horečkami, celkovou slabostí a u některých pacientů jsou to výrazné respirační obtíže, které mohou vygradovat až k plicnímu selhání, a takový člověk pak musí být akutně na specializovaném nemocničním oddělení ARO či JIP zaintubován na tzv. umělé plicní ventilaci, kdy za něj laicky řečeno dýchají přístroje. To jsou fakta.

V tomto článku se nebudeme zabývat testováním lidí napříč Českou republikou, provedenými testy na covid-19 ani aktuálními počty pozitivně testovaných lidí, které uvádějí ne příliš důvěryhodné ministerské statistiky.

Podíváme se na to, o čem se moc nemluví a nikde nepíše. A tím je otázka: proč?!

V mnoha nemocnicích byly kromě standardních oddělení zřízeny „narychlo“ také specializovaná, tzv. covidová oddělení, na kterých jsou hospitalizováni pacienti, u nichž byl přímo prokázán pozitivní test na covid-19. Jenže v drtivé většině jsou to pacienti, kteří mají lehký průběh a mohli by klidně ležet doma v posteli a užívat paralen, udělat si zábal na snížení teploty apod., ne ležet v nemocnici. Měli by využít pomoci své rodiny či blízkých, obzvláště v této době. Navíc, jak je známo, žádný lék na koronavirus v současné době oficiálně neexistuje.

Další skupinou lidí jsou senioři z různých domovů pro seniory, léčeben dlouhodobě nemocných a podobných zařízení, u kterých je nebo byla prokázána nákaza koronavirem, ale mají opět slabý průběh. Ovšem jak se naše redakce dozvěděla od zaměstnanců jednoho domova pro seniory, pozitivně otestované klienty s příznaky koronaviru do nemocnic odesílají sanitkami z toho důvodu, že nemají žádná vyhraněná místa, kde by tito lidé mohli s nákazou izolovaně ležet, ani žádná uzavřená oddělení a bojí se toho, že by mohli nakazit další přítomné seniory či personál.

Samozřejmě ne všichni. Jsou mezi nimi i středně postižení pacienti, kteří by to sami doma nezvládli, a je nutné, aby byli hospitalizováni v nemocničních zařízeních. S narůstajícím počtem pozitivně testovaných lidí v Česku nicméně stejně nastane situace (pokud počty nakažených neklesnou), že nemocnice budou muset počty hospitalizovaných redukovat a pacienty s lehkým, popř. středním průběhem onemocnění z nemocnice přesunout „jinam“, aby lůžka uvolnily pro ty, kteří budou mít výrazně těžší průběh této choroby. 

V médiích proběhla krátká zmínka o tom, že by vláda případně využila nějaké soukromé hotely, penziony nebo lázeňské domy. Například lázeňské domy jsou aktuálně v drtivé většině uzavřeny, a to právě z důvodu pandemie koronaviru a vládou nařízeného nouzového stavu. Nikdo v současné době do lázní nejezdí. Proč tedy tyto pacienty nepřeložit do zmiňovaných lázeňských domů, které mají rovněž charakter zdravotnického zařízení a je v nich zdravotnický personál, a neulehčit tak práci lékařům a zdravotníkům v nemocnicích, kteří už lidově řečeno „padají na hubu“?

Na co, kdo a proč stále čeká? Jde snad někomu úmyslně o to, aby české zdravotnictví opravdu doslova a do písmene zkolabovalo? 

V tomto článku se pouze pozastavujeme nad tím, proč jsou napříč Českou republikou přehlcené nemocnice a hrozí úplný kolaps českého zdravotnictví. Kromě toho jsou tu nezodpovědní lidé, kteří neustále volají na tísňovou linku 155 záchranné služby a dožadují se přivolání lékaře či zdravotnické posádky, protože jim tzv. není dobře a neumí rozpoznat „obyčejnou chřipku“ nebo nachlazení od koronaviru nebo se dožadují po záchranné službě provedení testu na covid-19 nebo převezení sanitkou do nemocnice, kde by jim byl test „narychlo“ proveden, aby zjistili , zda koronavirus mají či nikoliv. Od toho zde samozřejmě záchranná služba není a ani být nemůže! Lidé by si měli volat sanitku až v případě, kdy je jejich zdravotní stav skutečně vážný. 

Záchranáři napříč republikou žádají veřejnost o pravdivé údaje. Záchranáři musí zůstat zdraví. Není, kdo by je zastoupil!

To je důležité, aby si lidé uvědomili. Pokud se nám nakazí záchranáři, kdo pak přijede pro dědečka, který bude mít infarkt nebo mozkovou mrtvici? Kdo dorazí k havárii auta? Hasič, voják nebo snad policista? To asi těžko. A proto je skutečně nutné v této době nevolat záchranku kvůli „nedůležitým“ nebo život neohrožujícím zdravotním stavům. Velice pěkně to naší redakci popsala krajská mluvčí jihomoravské záchranky Michaela Bothová, která doslova uvedla: „…abychom o vás mohli pečovat. Setkáváme se v posledních dnech na jednu stranu s tím, že na linku 155 volají pacienti, kteří nadhodnocují závažnost svého stavu. Když přijede posádka na místo, ukáže se, že stav není zdaleka tak vážný, jak byl avizován. “ 

Možná hraje svou roli obava o volná lůžka.

Všichni věříme, že k nedostatku lůžek ve zdravotnických zařízeních nedojde, ale i v případě, že by došlo, bude rozhodovat zdravotní stav, nikoliv faktor, kdo si zavolal dřív. Snažíme se pochopit i to, že lidé jsou laikové a často závažnost stavu sami nedokážou určit. Ale je třeba říct, že některé události, ke kterým vyjíždíme, skutečně nevyžadují zásah zdravotnické záchranné služby a následnou péči ve zdravotnickém zařízení. V určitých případech postačí zůstat v domácím prostředí a udržovat běžný léčebný režim doporučený u respiračních onemocnění. Při dodržení základních hygienických opatření (používání roušek, hygiena rukou a povrchů) není riziko nákazy při péči o nemocného příbuzného výrazně vyšší. Pobyt ve společné domácnosti nemusí nutně znamenat, že dojde k předání nákazy. V případě zhoršení potíží je samozřejmě na místě nám zavolat, rádi pomůžeme. A na druhou stranu se setkáváme se zcela opačným problémem. Volající, který chce naši pomoc například kvůli zranění, na otázku operátora na tísňové lince odpoví, že nekašle a nemá teplotu (i když tyto příznaky má). Dokonce se setkáváme s odpovědí: „… my doma nemáme teploměr…“

Prosíme, nevěřte mýtům, že k pacientům s příznaky onemocnění covid-19 se obáváme jezdit. Jezdíme ke všem, kteří naši pomoc dle platné legislativy potřebují, bez ohledu na probíhající epidemii. Naše posádka samozřejmě používá na každý výjezd ochranné prostředky. Ovšem k pacientovi, u něhož je podezření na onemocnění covid-19, použijeme vyšší stupeň ochrany. Nechceme, aby docházelo k vytvoření byť jen minimálního prostoru pro předání nákazy. Proto je důležité, aby se zdravotníci všechny potřebné informace dozvěděli už při výjezdu. Použití roušky u pacienta i všech přítomných musí být samozřejmostí!!! Potřebujeme zůstat zdraví, abychom se mohli starat o nemocné, “ doplnila mluvčí záchranné služby.

Související příspěvky

Autor článku

Redakce
Redakce Autorem příspěvku je redakce...

Napsat komentář