Ministr zdravotnictví Jan Blatný. Zdroj: Facebook.com

Ministr zdravotnictví Jan Blatný v pořadu Otázky Václava Moravce České televize upozornil na to, že příští týden bude nejkritičtější. Pokud se potvrdí předpoklady, bude v průběhu týdne patrné zabrzdění epidemie. „Je potřeba říct, že pravděpodobně bude ten nadcházející týden nejkritičtější,“ domnívá se Blatný.

Podle slov ministra, s nařízením pracovní povinnosti a nasazení ambulantních specialistů by se měly navýšit kapacity nemocnic zhruba o 60 lůžek na jednotkách intenzivní péče, o 40 s vysokoprůtokovým kyslíkem a 570 standardních lůžek s kyslíkem.

Šéf zdravotnického rezortu počítá s až třemi stovkami lékařů a tisíci sestrami, kteří mohou být také povolání k zajištění očkování.

„Rozumím tomu, že (nemocnice) budou upřednostňovat dobrovolnou bázi, ale záleží, kolik dobrovolníků najdou,“ prohlásil politik.

Zároveň Blatný zdůraznil, že nejpostiženější kraje budou muset sáhnout právě k nařízené pracovní povinnosti.

Dříve Asociace děkanů, s níž se otázka nasazení mediků projednávala, dotyčný návrh podrobila kritice. Podle Blatného řadu z poznatků Asociace jeho resort zapracoval.

„Domluvili jsme se na tom, že to budou vybrané ročníky a studenti, kteří pomáhají dobrovolně,“ uvedl ministr.

Co se týče situace s volnými lůžky JIP, nejpostiženější Karlovarský kraj má nyní posledních 5, 25 má Středočeský kraj a 27 Plzeňský. Nejvíce lůžek v počtu 88 je v Jihomoravském kraji.

Opozice i specialisté dlouhodobě kritizovali vládu za to, že odmítala pomoc ze zahraničí. 

„Nepovažuji za korektní zatěžování nemocnic našimi pacienty, když si ČR může pomoci sama,“ vyjadřoval se k problému Blatný s dovětkem, že není třeba cestovat do zahraničí.

Poté předseda vlády Andrej Babiš prohlásil, že jej Karlovarský kraj o pomoc nepožádal.

„Nefunguje to tak, že bych si přál, aby byl pacient převezen do nemocnice u hranic. To záleží na Německu, to musíme nechat na nich,“ vysvětlil šéf českého zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví nevyloučil i to, pacient pojede stejnou vzdálenost, jako by jel na české straně. Domnívá se, že evropský systém má zpoždění.

„Pořád je určitá, byť redukovaná možnost v rámci národního dispečinku,“ opakoval s tím, že se nyní navýší pomoc s pracovní povinností.

Vyslovil se i k ivermektinu , na jehož pořízení Ministerstvo zdravotnictví uvolnilo 15 milionů korun. V podstatě se jedná o veterinární antiparazitikum.

V současné době přípravek je nyní z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně distribuován do dalších zařízení.

„Bylo vyvoláno očekávání, kterému rozumím, ale nebude naplněno. Není to primárně lék na koronavirus. Může mít určité pozitivní výsledky, ale neměl by být ve velkém a všemi používán. Chci extrémně varovat před tím, aby se jej lidé snažili koupit nebo sehnat pod rukou jeho veterinární variantu,“ varoval Blatný.

Trvá na tom, aby byl podáván za přesně definovaných podmínek jako experimentální lék.

„Chci věřit, že může pomoci, ale není to univerzální lék na covid,“ prohlásil ministr s tím, že by si osobně  ivermektin nevzal, poněvadž  může poškodit játra a ledviny.

V tomto případě by rezignoval

Blatný se vyslovil k návrhu hlavního epidemiologa Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a člena Rady vlády pro zdravotní rizika Petra Smejkala, který mu nabídl tým odborníků. Ten by měl po vzoru německého Institutu Roberta Kocha pomáhat vládě v boji proti epidemii.

Pokud by se plánovaná paralelní skupina s epidemiologem Petrem Smejkalem měla stát paralelním ministerstvem zdravotnictví při Úřadu vlády, Blatný by rezignoval.

„Kdyby ministr neměl vliv na to, jak se bude vyvíjet zdravotní politika v této zemi, rezignoval bych,“ prohlásil Blatný v pořadu Otázky Václava Moravce.

Blatný zastává názor, že paralelní struktura není způsob, který je schopný akceptovat. Prohlásil, že je ochoten udělat všechno, co je v jeho silách, ale místa ministra zdravotnictví by se nedržel za každou cenu.

„Ve chvíli, kdyby tady vznikal druhý ministr zdravotnictví, tak beze mě,“ doplnil politik.