Zdraví & medicína, ilustrační foto. Zdroj: PixaBay.com

Pacienti, kteří mají podezření na nákazu covidem-19, si od letošního podzimu přijdou pro svou diagnózu osobně do ordinace praktického lékaře.

Ten je vyšetří, provede antigenní test a potvrdí, nebo vyvrátí, že covid-19 mají, a zahájí případnou léčbu. Vyplývá to ze zbrusu nového doporučeného postupu, který ve spolupráci s vedením praktiků vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví a s nímž se tisíce lékařů seznámí na 15. kongresu primární péče, který startuje 17. října v Praze. Podle Sdružení praktických lékařů (SPL) signalizuje tento krok změnu přístupu k nemoci, která se přesouvá do kategorie chorob, s nimiž se lidé běžně potýkají.

Nakažení se vrátí do ordinací – ale řízeně

„Vyšetření pacienta a rychlé provedení testu je pro správné a rychlé stanovení diagnózy zásadní a umožní to včasné zahájení správné léčby. Čas je totiž při podání monoklonálních protilátek klíčovým faktorem ovlivňujícím úspěšnost terapie, proto tento krok považujeme za správný. Můžeme k němu přistoupit i díky tomu, že drtivá většina praktiků a personálu jejich ordinací už je očkovaná, a také proto, že i podstatná část naší populace byla očkována nebo onemocnění prodělala. Neočekáváme tedy takové tsunami jako v minulém roce na podzim a letos na jaře, kdy nebylo možné nápor pacientů zvládnout jinak než distančně,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda SPL, které kongres společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) pořádá. Podle něj však bude i nadále pro pacienty s podezřením na covid-19 platit zvláštní režim. „Bude to ale velmi náročné na organizaci průchodu lidí ordinací, zde doufáme ve spolupráci pacientů. Není možné, aby si v čekárně pacienti s příznaky onemocnění dýchací cest, a tedy potenciálně nakažení koronavirem, sedli vedle babiček právě očkovaných proti chřipce nebo vedle chronicky nemocných pacientů. Proto bude stále platit systém objednávání lidí s podezřením na nákazu na konkrétní hodinu, kdy je budeme moci bezpečně vyšetřit, tak aby nehrozili jiné pacienty,“ popisuje MUDr. Šonka. Další postup bude u nakažených záviset například na tom, zda patří do rizikové skupiny. Mezi známá rizika patří například vyšší věk, probíhající onkologická léčba, obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, plicní onemocnění či další chronické choroby. „Abychom předešli vážnému průběhu covidu-19 u rizikových pacientů, zahájíme léčbu co nejdříve od začátku onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Šonka. „Vzdáleně – tedy distančně – můžeme podle nového doporučeného postupu poskytovat péči u nerizikových pacientů s lehkým průběhem onemocnění, a především při následném sledování vývoje nemoci s vědomím toho, že u některých pacientů s mírnými potížemi může dojít přibližně po týdnu k prudkému zhoršení.“ Podle předsedy SPL čeká praktické lékaře náročný podzim, kdy mají naočkovat více než milion lidí na chřipku, a kromě toho budou očkovat ty, kdo se doposud nenaočkovali proti koronaviru. Bude na nich také ležet největší zátěž související s podzimní vlnou onemocnění covid-19 a zároveň se počítá s tím, že budou aplikovat třetí dávky vakcín těm, kteří již byli proti koronaviru dříve očkováni.

Komplikací pro praktiky byl ještě donedávna nejasný mechanismus distribuce vakcín Pfizer/Biontech. Velká balení vakcín jsou pro ně totiž nevyužitelná, protože je téměř nelze včas vyočkovat. „Nicméně nyní je už jisté, že vakcíny Pfizer/Biontech bude možné do ordinací praktických lékařů objednávat od minimálního počtu třiceti dávek, tedy pěti lahviček, s čímž se již dá běžně pracovat. Předpokládaný počátek distribuce je ve druhé polovině října, až bude dokončeno výběrové řízení na distributora,“ říká MUDr. Michal Bábíček, místopředseda SPL.

O tom, jak bude vypadat očkování proti koronaviru u dětí, se budou na kongresu bavit také dětští praktičtí lékaři, kteří v tuto chvíli aplikují vakcínu Moderna. „Přestože zájem o očkování u školních dětí klesá, jsme na očkování plně připraveni, s očkováním dětí máme nejbohatší zkušenosti. Pokud se zlepší podmínky distribuce vakcín, zapojí se do vakcinace dětí, případně i jejich rodičů či prarodičů další praktičtí dětští lékaři,“komentuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.

Koronavirem se bude zabývat celý úvodní blok kongresu s názvem Primární péče v době covidu – a jak dál?, kde svůj pohled představí řada expertů z řad plicních lékařů, kardiologů či diabetologů. Covid-19 pronikl i do bloku Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví? Přednášet na téma vlivu epidemie na psychické zdraví jak pacientů, tak lékařů budou experti z oboru psychologie a psychiatrie. Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK zde představí rozsáhlou sociologickou analýzu profesních postojů nazvanou Praktičtí lékaři ve stínu epidemie.

Účastníci kongresu si mohou po celé dva dny vyzkoušet řadu věcí na místě na workshopech zaměřených například na měření EKG, odvykání kouření, novinky v akutní péči u dětí či na péči o obézní děti.

Kongres začíná 17. a končí 18. září v Praze.

Vakcíny proti chřipce a covidu-19 – ideálně naráz. Říkají praktici a připravují se na podzim…

Podzim bude ve znamení očkování, předvídají praktičtí lékaři. Česká vakcinologická společnost jim totiž doporučila naočkovat pacienty vakcínami proti koronaviru a chřipce v jeden den. Jinak by totiž musel být mezi podáním těchto vakcín bezpečnostní odstup minimálně 14 dnů. O tom, jak přesně se vypořádají s očkováním na podzim, se budou praktičtí lékaři bavit na letošním 15. kongresu primární péče.

„Běžně očkujeme například proti chřipce a pneumokokovi zároveň, takže předpokládám, že by to ani v tomto případě nepředstavovalo problém. Naopak by nám to pomohlo logisticky, protože pokud bychom měli řešit zvlášť jednotlivá očkování a do toho covidové pacienty, bylo by to extrémně náročné,“ říká MUDr. Michal Bábíček, první místopředseda Sdružení praktických lékařů. Očekává, že letos zavítá do ordinací praktiků kvůli vakcinaci více pacientů, než je obvyklé. Stejná očekávání mají dětští praktičtí lékaři – zejména kvůli zahájení školního roku.

Nemocnice v době pandemie koronaviru.(ilustrační foto) Zdroj: PixaBay.com

Jak bude situace v ordinacích reálně vypadat, se ale teprve ukáže, protože proti chřipce se začíná očkovat nejdříve začátkem října, pro nejlepší ochranu až do jara pak ještě v listopadu. A tak souběh vakcinace může dobře fungovat pro pacienty, kteří si přijdou pro první dávku proti covidu-19 nebo pro vakcínu jednorázovou. Otázka zní, jak se podaří sladit harmonogram u těch, kteří dorazí pro třetí dávku. Zde ministerstvo zdravotnictví plánuje osmi- až dvanáctiměsíční odstup od poslední dávky, u mnohých tak vychází třetí dávka až na prosinec. „Větší množství pacientů z rizikových skupin jsme začali očkovat první dávkou v březnu, takže od druhé dávky nám to vychází přibližně na konec roku. Ze současného očkování proti chřipce a aplikace třetí dávky vakcíny proti covidu-19 by tak mohli profitovat hlavně nejstarší pacienti, kteří byli očkováni proti covidu-19 v lednu a únoru 2020,“ počítá MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka. MUDr. Bábíček předpokládá, že možnost dodatečného očkování třetí dávkou využije velká část těch, kterým ji lékaři doporučí. „Starším lidem mnohem více záleží na jejich zdraví a budou se chtít chránit. Věřím také, že jakmile budeme mít k dispozici vakcínu Pfizer/Biontech, řada dosud neočkovaných pacientů z rizikových skupin se naočkovat nechá,“ říká.

Komplikací pro praktiky byl ještě donedávna nejasný mechanismus distribuce vakcín Pfizer/Biontech. Velká balení vakcín jsou pro ně totiž nevyužitelná, protože je téměř nelze včas vyočkovat. „Nicméně nyní je již jisté, že vakcíny Pfizer/Biontech bude možné do ordinací praktických lékařů objednávat od minimálního počtu třiceti dávek, tedy pěti lahviček, s čímž se již dá běžně pracovat. Předpokládaný počátek distribuce je ve druhé polovině října, až bude dokončeno výběrové řízení na distributora,“ říká MUDr. Bábíček.

Zapojit se chtějí i pediatři, kteří v současné době podávají vakcínu Moderna. „Přestože máme s očkováním snad největší zkušenost, vakcínu máme k dispozici bohužel až od srpna. Dosud se tak dětští lékaři do imunizace zapojovali alespoň výpomocí v očkovacích centrech. Zájem je nyní ovlivněn skutečností, že část dětí již byla naočkována ve velkých centrech. V našich ordinacích se ale se zájemci o očkování setkáváme i nyní po návratu z prázdnin. Rodiče chtějí vakcinací své děti ušetřit testování ve školách, případně se snaží chránit i další členy rodiny, kteří mohou být v rizikové skupině. Očkujeme i neregistrované včetně dospělých, přijít tedy může i celá rodina,“ říká MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a členka výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP.

Praktici se pobaví s psychiatry o dopadech pandemie na duši. Data ukazují, že se duševní nemoc v souvislosti s covidem-19 projeví do půl roku až u 34 % lidí

Do ambulancí psychologů a psychiatrů chodí ještě měsíce po druhé vlně covidu-19 čím dál více pacientů – potýkají se s depresí. Mezi klienty expertů na duševní stav se objevují také lékaři. Podle výzkumu, který provedla Univerzita Karlova, loni mírně stouplo procento těch, kteří trpí středně těžkými až těžkými projevy deprese. Psychické obtíže se nevyhnuly ani těm, kdo stojí v boji s covidem v první linii. Tři čtvrtiny praktických lékařů se kvůli náročným pracovním podmínkám v době covidu dokonce obávají o svoje psychické zdraví. I to bude tématem letošního 15. kongresu primární péče v Praze, konkrétně bloku, který se jmenuje Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví?

V boji s onemocněním covid-19 stáli praktičtí lékaři v první řadě. Většina z nich se podle výzkumu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, který jeho autoři představí přímo na kongresu, dostala do kontaktu s nemocným už v prvních deseti měsících epidemie. Hlubší vědomosti, jak se před nákazou chránit, však měl jen zlomek z nich. Opírat se nemohli ani o vlastní zkušenosti, protože v podobné situaci se v minulosti ocitla pouze menšina dotazovaných lékařů. „Nejhorší byl pro nás neustálý stres z toho, co bude a jak to zvládneme. Do toho bylo nutné se vypořádat s obavami našich pacientů, na které dopadl nejen strach z nemoci, ale také z dlouhodobé izolace, z omezení kontaktů a z dalších okolností, které s sebou pandemie nesla,“ říká praktický lékař MUDr. Norbert Král. V podzimní pandemické vlně, kdy prudce narůstal počet nemocných, se 80 % z nich obávalo nákazy od svých pacientů. „Především jsme se báli, že nakazíme své blízké, obavy stupňoval i mediální obraz pandemie a nedůvěryhodná komunikace vlády,“ doplňuje MUDr. Král.

„V době pandemie se naše práce značně změnila. Museli jsme zajistit, aby se pacienti mezi sebou nepotkávali, což s sebou neslo velké množství telefonických konzultací. Přibylo covidových pacientů, u nichž bylo potřeba hlídat jejich zdravotní stav a řešit případné zhoršení. Dále jsme museli zvládnout požadavky na očkování, o kterém nám chyběly jasné informace, kdy a čím budeme očkovat,“ uvádí praktická lékařka MUDr. Eva Kasalická ze Sdružení praktických lékařů důvody, které v době pandemie vedly ke zvýšenému stresu v ordinacích praktiků. Podle přednosty psychiatrické kliniky VFN v Praze doc. MUDr. Martina Anderse, Ph.D., systematická péče o duševní zdraví lékařů prakticky neexistuje. „U nás v nemocnici jsme proto lékařům nabídli možnost konzultace,“ vysvětluje doc. Anders.

Psychické obtíže se podle něj mohou vyskytnout až měsíce poté, co člověk covid-19 prodělal. Mohou za to biologické mechanismy viru, které dokáží ovlivnit konkrétní centra v mozku, jež mají dopad na náladu člověka nebo jeho spánek. „Máme k dispozici data z výzkumů z USA, která potvrzují, že u 34 % lidí se do 6 měsíců po prodělaném covidu-19 vyskytlo duševní onemocnění. Nejčastěji šlo o deprese, úzkostné stavy a poruchy spánku. Vyšší riziko je přitom u těch, kteří se s psychickou nemocí léčili již v minulosti. Výjimkou však nejsou ani zcela nové případy,“ upozorňuje doc. Anders.

No Article rating
0 Reviews
Jak se vám líbil tento článek? Můžete jej ohodnotit...
  1. Wow!
  2. Super
  3. Hmm
  4. Nic moc
  5. Hrůůůza